JUDr. Vladimíra Knoblochová
V praxi se poměrně často stává, že mezi stranami vznikne pochybnost o tom, zda nějaký závazek existuje, či nikoliv, případně v jaké výši, a existence či výše závazku je mezi nimi sporná. V některých případech se stranám podaří domluvit se na smírném vyřešení věci, neboť kompromisní řešení může být leckdy pro obě strany výhodou. Pro tyto účely upravuje občanský zákoník tzv. dohodu o narovnání, a to v ustanoveních § 1903 až 1905 NOZ.
NahoruSpornost práv
Smluvní strany si mezi sebou mohou dohodou o narovnání upravit jakákoliv sporná práva a povinnosti, kterými mohou disponovat, a to včetně práv, která jsou promlčená. Spornost práv a povinností nutně neznamená, že je mezi stranami veden soudní spor, naopak se dohoda o narovnání často uzavírá ve snaze vyřešit mezi nimi spornost mimosoudní cestou. Spornost se přitom může týkat nejen otázek skutkových, ale i otázek právních.
Účelem dohody o narovnání je předejít budoucím sporům tím, že dosavadní závazek strany zruší a nahradí jej novým, nikoliv zjistit, kdo ze smluvních stran "má pravdu". Právním důvodem nového závazku u narovnání je dohoda o narovnání. Narovnání přitom může, ale nemusí vést k faktické změně práv a povinností subjektů závazkového vztahu. Protože narovnáním se odstraňují pochybnosti a spornost práv a povinností, mohou strany svůj závazek narovnat i tak, že se dohodnou na stejném obsahu, jaký měl závazek dosavadní. I když však obsah závazku bude po narovnání stejný, bude právním důvodem vzniku závazku dohoda o narovnání, nikoli původní právní důvod
NahoruForma dohody
Zákon vyžaduje pro dohodu o narovnání písemnou formu v případě, že:
-
původní závazek byl zřízen v písemné formě,
-
narovnává se závazek, který je již promlčený.
Písemnou formu je rovněž třeba dodržet i tam, kde je předepsána jako náležitost pro nový závazek, jenž se dohodou o narovnání zřizuje.
V ostatních případech zákon písemnou formu nevyžaduje, nicméně lze ji samozřejmě doporučit. Pokud smluvní strany nedodrží zákonem vyžadovanou formu, pak je takový úkon neplatný, nicméně smluvní strany mohou vadu dodatečně zhojit (tj. mohou dodatečně uzavřít dohodu písemně, čímž dojde ke zhojení neplatnosti dohody).
V případě, že se narovnání týká věcného práva k věci, které se zapisuje do veřejného seznamu (typicky půjde o vlastnická práva k nemovitostem, zástavní práva apod.), pak účinky narovnání nastanou až okamžikem, kdy dojde k zápisu do tohoto seznamu (např. katastru nemovitostí).
Při uzavírání dohody o narovnání je třeba dbát na to, že taková dohoda musí odpovídat i obecným požadavkům kladeným na právní jednání z hlediska jejich platnosti a musí splňovat i případné další náležitosti vyžadované zvláštními právními předpisy. Vzniká-li narovnáním nový závazek a předmětem tohoto závazku by měl být např. nemovitý majetek obce, musí být splněny i požadavky stanovené zákonem o obcích (zveřejnění záměru, schválení prodeje oprávněným orgánem apod.).
NahoruOmyl stran ohledně spornosti či pochybnosti
Na platnost dohody o narovnání nemá vliv omyl jedné, případně obou stran při uzavírání dohody o narovnání, o tom, co je mezi nimi sporné nebo pochybné.
Neplatnost dohody o narovnání přitom nezpůsobuje pouze omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné; jde o zvláštní případ omylu, kdy strany (anebo některá z nich) se omylem domnívají, že některé právo je mezi nimi sporné nebo pochybné, ačkoliv ve skutečnosti tomu tak není (například proto, že o právu zahrnutém do dohody o narovnání strany vůbec nejednaly, takže mezi nimi nemohl ohledně tohoto práva vzniknout spor anebo pochybnosti).
…
