Smluvní zastoupení - plné moci

3.11.2

Smluvní zastoupení – plné moci

JUDr. Vladimíra Knoblochová

NOZ rozlišuje celkem tři druhy zastoupení:

• zastoupení smluvní (§ 441 až 456), kdy součástí smluvního zastoupení je i úprava prokury,

• zastoupení zákonné,

• opatrovnictví.

Zastoupení zákonné a opatrovnictví jsou společně upraveny v ustanoveních § 457 až 488 NOZ.

 NahoruPojem smluvní zastoupení

NOZ místo pojmu "zastoupení na základě plné moci" používá pojem "smluvní zastoupení". Jde o přesnější pojem, který lépe vystihuje skutečnost, že právním důvodem vzniku smluvního zastoupení je smlouva, nikoliv až plná moc, která je pouze potvrzením zastoupení.

Smluvní zastoupení je tzv. zastoupením přímým. V přímém zastoupení zástupce jedná jménem zastoupeného a na jeho účet. Zastoupený se tak stává přímo subjektem práv a povinností, které z daného právního jednání vznikly, a zástupce, přestože projevuje sám vůli, zavazuje svým jednáním zastoupeného, nikoliv sám sebe.

Při smluvním zastoupení je třeba rozlišovat mezi smlouvou o plné moci a mezi samotnou plnou mocí. Smlouva o plné moci je smlouva mezi zmocnitelem a zmocněncem, kterou se zmocněnec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této smlouvy vzniká právní vztah zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Plná moc je jednostranné právní jednání zmocnitele určené (adresované) třetí osobě (třetím osobám), v němž zmocnitel prohlašuje, že si zvolil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního jednání představuje osvědčení (průkaz) o zastoupení, vzniklém na základě smlouvy o plné moci (zastoupení či zmocnění). Udělení plné moci není samo o sobě smlouvou, ale jednostranným právním jednáním (k tomu viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 5429/2007).

 NahoruForma

Smlouva o zastoupení nemusí mít písemnou formu, může být tedy uzavřena i ústně, případně i konkludentně. To samé nelze ale říci o plné moci. Plná moc musí být písemná v následujících případech:

• netýká se jen určitého právního jednání, tj. je-li všeobecná, nebo se týká určitého druhu právních jednání (např. uzavírání kupních smluv),

• právní předpis vyžaduje pro právní jednání, které má být na základě plné moci zástupcem učiněno, písemnou formu.

V případě, že zákon vyžaduje pro právní jednání zvláštní formu, je nezbytné, aby se v téže formě udělila i plná moc. Pokud bude např. zákon vyžadovat pro právní jednání úředně ověřené podpisy, musí být i na plné moci podpisy zmocnitele úředně ověřeny. Výjimku stanoví NOZ pro případ, kdy se pro právní jednání vyžaduje forma veřejné listiny (notářského zápisu). V takovém případě postačí, pokud je plná moc udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

 NahoruPlná moc

Plná moc je jednostranné právní jednání zmocnitele, kterým dává najevo ve vztahu ke třetím osobám, že osoba uvedená v plné moci jako zmocněnec je oprávněna za něj v dané věci jednat. Vystavení plné moci přitom vždy předchází smlouva o zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem, která ale nemusí mít písemnou formu a zpravidla bývá uzavírána pouze ústně (viz výše).

 NahoruSpeciální plná moc a generální plná moc

Zmocnitel může plnou moc udělit buď pouze k určitému úkonu (např. k uzavření smlouvy) či některým právním jednáním (tzv. speciální plná moc), nebo může být koncipována jako všeobecná, která zástupce opravňuje ke všem právním úkonům.

 NahoruZmocnění další osoby

Zásadně platí, že zmocněnec je povinen jednat osobně. V určitých případech ale NOZ umožňuje, aby zmocněnec udělil dále plnou moc jiné osobě, která místo něj bude za zmocnitele jednat. Jde o následující případy (viz § 438 NOZ):

• je-li to se zastoupeným (zmocnitelem) ujednáno,

• vyžaduje-li to nutná potřeba.

V některých případech možnost dalšího zmocnění stanoví i zvláštní právní předpisy (např. zákon o advokacii).

Vždy však platí, že zmocněnec odpovídá za řádný výběr osoby, kterou dále zmocní.