10.2.1.2
Úrok z prodlení, poplatek z prodlení
Mgr. Pavla Krejčí
Úrok z prodlení
NahoruVýznam úroku z prodlení
Úrok z prodlení je vlastně zákonný majetkový postih dlužníka za to, že věřiteli včas nesplnil peněžitý dluh nebo jeho část. Má preventivní charakter, slouží jako jakási hrozba, jež má nutit dlužníka k řádnému a včasnému splnění hlavního dluhu ze smlouvy.
Úroky z prodlení je možné požadovat pouze u plnění peněžitého. U nepeněžitého dluhu nepřichází úrok z prodlení v úvahu. V případě prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je dlužník povinen plnit úrok z prodlení vždy.
Právní úpravu úroku z prodlení naleznete v následujících ustanovení § 1970 až 1974 NOZ.
Princip fungování úroku z prodlení demonstruje následující jednoduchý příklad:
Společnost KAPA, s. r. o., uzavřela se společností ZETA, s. r. o., smlouvu o dílo, na jejímž základě má společnost KAPA, s. r. o., postavit plot okolo výrobního areálu společnosti ZETA, s. r. o. V písemné smlouvě o dílo bylo dohodnuto, že cena díla je splatná do 10 dnů ode dne předání díla. Společnost ZETA, s. r. o., však cenu díla nezaplatí ve smluveném termínu, ale až o jeden měsíc později. Pro případ prodlení byly ve smlouvě sjednány úroky z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení z dlužné částky.
Vysvětlení k příkladu:
Společnosti KAPA, s. r. o., vzniká nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné částky, a to za období od splatnosti ceny díla do zaplacení – tedy za jeden měsíc prodlení.
NahoruOkamžik vzniku práva na úrok z prodlení
Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu, platí se úroky z prodlení od prvního dne prodlení až do zániku pohledávky; většinou tedy do jejího zaplacení. Tyto termíny si musí věřitel v případě, že vznese na dlužníka nárok na úrok z prodlení, ujasnit. Pohledávka totiž může zaniknout i jiným zákonem předpokládaným způsobem, např. započtením. Pak je určení termínu zániku pohledávky trochu složitější.
Velmi často se ve své praxi setkáváme se žalobami, kdy je úrok z prodlení požadován až ode dne podání žaloby, ačkoliv splatnost pohledávky nastala již dříve. Tím se však věřitelé zkracují o své oprávněné nároky. Povinnost dlužníka hradit úroky z prodlení totiž trvá po celou dobu prodlení – tedy od jeho počátku až do zániku dluhu.
NahoruVýše úroku z prodlení
Výši úroku z prodlení si mohou smluvní strany dohodnout. Pokud není výše úroku mezi smluvními stranami dohodnuta, pak platí, že je výše úroku z prodlení stanovena nařízením vlády, a to 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
NahoruZákonná výše úroků z prodlení
Výše uvedené nařízení stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
NahoruRepo sazba ČNB
Repo sazba je limitní sazba pro dvoutýdenní repo operace České národní banky. Její výši si můžete ověřit na internetových stránkách České národní banky – www.cnb.cz .
Dohoda o výši úroku z prodlení však není bezbřehá. Věřitel má v souladu s § 1972 NOZ právo dovolat se neúčinnosti ujednání úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí-li soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak.
Úroky z prodlení tvoří dle ustanovení NOZ příslušenství pohledávky. Přesto požadavek na ně, může být uplatněn samostatnou žalobou.
Pokud uplatníte úroky z prodlení samostatnou žalobou, zaplatíte soudní poplatek vypočtený dle výše požadovaného úroku z prodlení. Pokud budete úroky z prodlení požadovat jako…
