Vklady do společnosti při jejím založení

3.1.1.2

Vklady do společnosti při jejím založení

Mgr. Pavla Krejčí

Společnost s ručením omezeným je typem obchodní korporace, která tvoří přechod od společnosti ryze osobní (veřejná obchodní společnost) ke společnosti ryze kapitálové (akciová společnost). Z tohoto důvodu je vznik podílu na společnosti s ručením omezeným podmíněn splněním vkladové povinnosti a popřípadě též složením vkladového ážia.

 NahoruVkladové ážio

Vkladové ážio jsou prostředky, které splácí zakladatel nad hodnotu budoucího vkladu. Jeho výše musí být definována ve společenské smlouvě či zakladatelské listině.

 NahoruDefinice pojmu vklad

Vklad je definován v § 15 ZOK jako peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti. Předmětem vkladu je pak věc, kterou se společník nebo budoucí společník (vkladatel) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti na ní.

Pojmově je tedy dle ZOK třeba rozlišovat vklad a předmět vkladu. Vkladem není samotná věc, která se do společnosti vkládá (např. dům či pozemek), ale vkladem je vyjádření její peněžní hodnoty předmětu vkladu.

Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je dán souhrnem (součtem) všech vkladů (§ 30 ZOK). Základní kapitál se vyjadřuje zásadně v českých korunách.

 NahoruSpolečenská smlouva a vklad

Při založení společnosti, zejména pak při uzavírání společenské smlouvy, je třeba určit, zda má být dle dohody zakladatelů společnosti vkladová povinnost splněna splacením v penězích (dál jen "peněžitý vklad") či vnesením jiné penězi ocenitelní věci (dál jen "nepeněžitý vklad".) Při založení společnosti musí společenská smlouva obsahovat, jak má být vkladová povinnost splněna (zda prostřednictvím peněžitého či nepeněžitého vkladu), v jaké lhůtě, jakým způsobem a v jakém rozsahu má být předmět vkladu poskytnut. V případě nepeněžitého vkladu se též uvede popis nepeněžitého vkladu, určení osoby znalce, který provede ocenění vkladu, jeho ocenění a částka, která se započítává na emisní kurz.

Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka tvoří vkladové ážio, ledaže společenská smlouva určí, že se tento rozdíl nebo jeho část vrací vkladateli nebo se použije se souhlasem společníka na tvorbu rezervního fondu.

 NahoruPeněžitý vklad

Za peněžitý vklad se považuje poskytnutí peněz v české nebo cizí měně a dále splacení vkladu formou započtení pohledávky vůči společnosti oproti pohledávce společnosti na zaplacení vkladu. Započtení je však logicky možné pouze v případě zvýšení základního kapitálu, ne při založení společnosti. V okamžiku zakládání společnosti totiž žádná pohledávka společníka vůči společnosti nemůže existovat.

 NahoruNepeněžitý vklad

Mezi nepeněžité vklady patří:

a) věci nemovité - nemovité věci jsou podle § 498 NOZ pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon;

b) věci movité, přičemž do této kategorie patří rovněž:

• pohledávky – aby mohla být pohledávka předmětem vkladu, nesmí jít o pohledávku, kterou nelze postoupit. Pohledávkami, které lze postoupit, jsou pohledávky, které lze zcizit a u nichž to nevylučuje ujednání dlužníka a věřitele. Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Jako vklady mohou být poskytnuty jak pohledávky peněžité, tak pohledávky nepeněžité,

• cenné papíry,

• podíl,

• spoluvlastnický podíl,

• ovladatelné přírodní síly (energie),

• soubor znalostí a dovedností (know-how),

• práva duševního vlastnictví apod.

c) obchodní závod - je ve smyslu § 502 NOZ organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

 NahoruKritéria nepeněžitého vkladu

Nepeněžitým vkladem mohou být jen věci, jež lze ocenit (§ 15 odst. 3 ZOK). Cena nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě (zakladatelské listině) společnosti při založení společnosti. Na rozdíl od ObchZ již ZOK nepodmiňuje, aby předmětem peněžitého vkladu mohla být pouze věc hospodářsky využitelná pro společnost.

 NahoruZnalecké ocenění

Z tohoto důvodu je nezbytné, aby byl nepeněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným znalecky oceněn, a to znalcem vybraným ze seznamu znalců (§ 143 ZOK). Znalce určují zakladatelé. V případě nepeněžitého vkladu je třeba při zakládání společnosti nechat nepeněžitý vklad ocenit znaleckým posudkem vždy; v případě zvýšení základního kapitálu existují zákonné výjimky (§ 468 až 473 ZOK), kdy není nezbytně nutné nechat znalecký posudek o ocenění nepeněžitého vkladu zpracovat.

 NahoruOdměna za vypracování znaleckého posudku

Odměnu za zpracování posudku hradí společnost a stanoví se dohodou. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a…